26.9.2023
Aktivní řízení, kdy věřitel přímo zasahuje do insolvenčního řízení, má odhadovaný potenciál na zvýšení výkonnosti +3% až +10% z celkové hodnoty standardního pohledávkového portfolia.
Shrnutí
Novela insolvenčního zákona platná od června 2019 společně s Covid pandemii způsobili na trhu zásadní změny pro věřitele, kterých konečný rozsah můžeme aktuálně jenom odhadovat.
Dnes je již ale jasné, že dopad bude negativní, co naznačují i samotná data za rok 2019, kdy se počet podaných insolvenčních návrhů zvýšil o 91%, zatímco průměrná výše dlužné částky se zvedla o 43%. Pro věřitele je však nejzásadnější informaci očekávaná návratnost, kde jsme zaznamenali také pokles a to až o 33%.
Je pravděpodobné, že přicházející transpozice EU nařízení k preventivní restrukturalizaci a budoucí novely insolvenčního zákona zaměřené na pomoc dlužníkům tento negativní trend ještě zesílí. Pro věřitele to pak bude mít za následek ztrátu desítek procent z návratnosti pohledávek v insolvenci. Obzvlášť pro velké věřitele to znamená ztrátu desítek až nižších stovek milionů.
Jediným způsobem, jak se věřitelé dokážou z téhle situace vymanit nebo ji alespoň zmírnit, jsou aktivity směřující k:
Zamezení vyhnutelných ztrát na pohledávkovém portfoliu
Identifikaci potenciálu na zvýšení míry uspokojení ze strany dlužníka
Aktivní řízení insolvencí
Aktivní řízení pohledávek je proces, který v sobě spojuje oba výše zmíněné elementy a věřitel zasahuje do vývoje řízení prostřednictvím komunikace se správci resp. soudy.
Aktivní věřitel zasahuje do řízení převážně prostřednictvím podání námitek, kterými poukazuje na anomálie respektive nedostatky v řízení a to za účelem vytěžit z pohledávky maximální návratnost. Z naší zkušenosti se potenciál pro optimalizaci návratnosti portfolia pohybuje mezi +3% až +10% z celkové hodnoty standardního pohledávkového portfolia.
Zasahování do insolvenčního řízení v praxi
Zasahování do insolvenčního řízení stojí na třech pilířích, kterými jsou data, jejich analýza a kompilace námitky resp. stížnosti.
Nevyhnutným předpokladem pro aktivní zasahování jsou přesné a aktuální informace o daném dlužníkovi a průběhu řízení. Jejich spárováním s interními databázemi věřitele a externími zdroji, jako např. veřejné registry, je možné sestavit seznam kontrol pro včasnou detekci a analýzu anomálií a podvodných aktivit. Při pozitivní detekci je následně formulovaná námitka, která popisuje identifikované nesrovnalosti a navrhuje buď bližší přezkoumání nebo přímo nápravu stavu.
Námitky v insolvenčním řízení
Aktivní řízení se uskutečňuje většinou prostřednictvím podání námitky resp. stížností. Aktuálně jich čeští věřitelé mají k dispozici kolem deseti druhů. Pro lepší přehled jsou zachyceny v níže:
Celkově bylo za historii insolvenčního rejstříku, tedy od roku 2008, podáno kolem 20,000 výše uvedených dokumentů. To znamená, že věřitelé aktivně zasáhly v méně jako 1% všech pohledávek.
Tohle není ideální stav, obzvlášť když se stále vyskytuje množství případů sledujících nepoctivý záměr, čehož příkladem je i nedávna analýza Ministerstva spravedlnosti ČR, dle které je minimálně kolem 20% všech insolvencí se znaky nepoctivého úmyslu.
O to větší je to škoda pro věřitele, protože při pohledu na nejvýznamnější typy námitek, jako např. “Námitky proti povolení oddlužení dle § 403 odst. 2”, se jejich úspěšnost pohybuje mezi 25% až 50% (úspěšnost ve smyslu akceptování námitky a nápravy stavu nebo alespoň dodatečného prozkoumání situace správcem / soudem).
Závěr
Aktivní zasahování do insolvenčního řízení otevírá věřitelům potenciál na zlepšení výkonnosti pohledávek resp. zamezení ztrátám vlivem schválení insolvence s nekalým úmyslem.
Navzdory svému potenciálu a relativně vysoké úspěšnosti je využíváno jenom sporadicky a většinou malými finančními institucemi a veřejnými institucemi. Tento stav je do velké míry dán administrativní náročnosti aktivního řízení pohledávek, obzvlášť pokud se jedná o velké retailová portfolia.
V dnešní době už ale velikost portfolia nemusí být nepřekonatelnou bariérou. Moderní technologie, jako například umělá inteligence a zpracování přirozeného jazyka (NLP) umožňují celý proces aktivního řízení robotizovat a otevírají tak potenciál na změnu přístupu věřitelů k vlastním pohledávkám v insolvenci.
Tohle je první článek v připravované minisérii k aktivnímu řízení pohledávek v insolvenci. V dalších článcích se budeme specificky věnovat:
Pro tyto dokumenty se podíváme detailněji na jejich formu, úspěšnost a také “best practice” pro podávání námitek.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud by Vás tato téma zaujala, neváhejte se nám ozvat na bohdan@rekenber.cz.